Již Hippokrates popsal fyziologické a léčebné vlastnosti vína: "Víno je podivuhodně přizpůsobeno organismu člověka, jak zdravého, tak i nemocného." Pasteur byl toho názoru, že víno je nejzdravějším a nejhygieničtějším nápojem. Ještě Platón říkal, že "víno je mlékem starců". Pomáhá od nespavosti, dává příjemný klid, rozptyluje strach a obavy. Francouzský lékař Eileau sepsal enoterapeutický kodex, ve kterém víno léčí nemoci oběhového systému, trávicího traktu, jater, vylučovacího ústrojí, dýchacích cest a také všeobecné infekce, nervové, kožní, avitaminózy i chirurgické nemoci.
Víno je bohaté na minerální látky, které jsou nezbytné pro životní činnosti člověka. Jsou to minerální soli, cukry ( glukóza a fruktóza ), glycerín, který se tvoří při kvašení ( v organismu člověka patří do skupiny tuků ), a fermenty. Nakyselá chuť vína, která je blízká kyselosti organizmu, je podmíněna přítomností organických kyselin.
Nejvíce ze všech jsou ve víně, především v suchém bílém víně, vinné a jablečné kyseliny, které hrají důležitou roli při látkové výměně. Kyselina mléčná, která se také vyskytuje, přidává vínu jemnější chuť. Organické kyseliny jako celek povzbuzují trávicí žlázy a zesilují chuť k jídlu.
Minerální složení vína je velmi rozmanité. Vína jsou bohatá na stopové prvky: fluor, mangan, rubidium, kobalt, vanad, jód, brom, i na jiné prvky, které ovlivňují látkovou výměnu. Vína jsou také bohatá na draslík a fosfor, jejichž úloha v nervových procesech, výměně minerálů a v bioenergetice může být těžce nadsazena. Obsah vitamínů ve víně se cení ani ne tak pro jejich koncentraci, jako spíše pro jejich množství:
- Vitamín B1 - při jehož nedostatku se narušuje obměna vody.
- Vitamín B2 - jeho nedostatečné množství vede k zastavení růstu.
- Vitamín P - posiluje cévní stěny, způsobuje snižování cholesterolu v krvi.
- Vitamíny B6, B12, PP, pantotenová kyselina a biotin jako celek blahodárně působí na organismus.
Polysacharidové pektinové prvky a fenoly, na které jsou bohatá červená vína, pomáhají organismu osvobozovat se od cizorodých sloučenin, konkrétně od radioaktivního stroncia, těžkých kovů a také látek, které vznikají pod vlivem ozáření. Vína se zvýšeným obsahem rubidia způsobují uvolňování cesia na úkor jejich chemické příbuznosti, tedy konkurence. A třísloviny archivních červených vín účinkují jako radioprotektory.
Třeba ale nezapomenout, že víno se musí pít pravidelně, v malých dávkách, protože jen mírná spotřeba vína, skutečně má zdraví podporující a zdraví udržující účinek.
